Zkušební doba: Co byste měli vědět?

Co je zkušební doba?

Zkušební doba je v pracovněprávním vztahu něco jako „testovací jízda“ pro obě strany – zaměstnance i zaměstnavatele. Umožňuje jim lépe se poznat a zjistit, zda jim vzájemná spolupráce vyhovuje. Během zkušební doby si zaměstnavatel ověřuje, zda nový pracovník splňuje jeho očekávání a zda se dokáže začlenit do pracovního kolektivu. Zaměstnanec má zase možnost zjistit, zda mu pracovní náplň, podmínky a prostředí vyhovují.

Důležité je vědět, že zkušební doba není automatická. Musí být sjednána písemně v pracovní smlouvě ještě před nástupem do práce. Pokud v pracovní smlouvě zkušební doba uvedena není, pak se na pracovní poměr od začátku vztahují standardní podmínky. Maximální délka zkušební doby je ze zákona stanovena na 3 měsíce. U vedoucích pozic může být zkušební doba delší, a to až 6 měsíců.

Během zkušební doby platí pro obě strany mírnější podmínky pro ukončení pracovního poměru. Pracovní poměr může být ukončen z jakéhokoliv důvodu nebo i bez udání důvodu, a to písemnou výpovědí s 15denní výpovědní lhůtou. Výpověď během zkušební doby nemusí být odůvodněna.

Délka zkušební doby

Zkušební doba je pracovněprávní termín, který označuje období na začátku pracovního poměru. Během této doby si zaměstnavatel i zaměstnanec ověřují, zda je pro ně daný pracovní poměr vyhovující. Zaměstnavatel tak může posoudit, zda si zaměstnanec dokáže osvojit pracovní úkoly a zapadnout do kolektivu. Zaměstnanec zase získává čas na zjištění, zda mu pracovní náplň, podmínky a prostředí vyhovují. Délka zkušební doby se řídí Zákoníkem práce a odvíjí se od délky sjednané doby trvání pracovního poměru. V případě, že se strany nedohodnou na zkušební době v pracovní smlouvě, tato nevzniká.

U pracovního poměru sjednaného na dobu neurčitou činí zkušební doba maximálně 3 měsíce. U pracovního poměru na dobu určitou, která je delší než 6 měsíců, je možné sjednat zkušební dobu v délce maximálně 2 měsíců. V případě kratšího pracovního poměru na dobu určitou zkušební doba sjednat nelze. Zkušební doba nemusí být sjednána ve standardní délce, strany se mohou dohodnout i na kratší zkušební době. Zkušební doba se prodlužuje o dobu, po kterou zaměstnanec nekonal práci pro překážky v práci na straně zaměstnance, ledaže se jedná o důležité osobní překážky v práci.

Během zkušební doby platí pro obě strany mírnější podmínky pro ukončení pracovního poměru. Pracovní poměr může být ukončen zkušební dobou, a to i bez udání důvodu. Výpovědní doba v tomto případě neplatí a pracovní poměr končí dnem, který byl v písemné formě druhé straně doručen.

Zkušební doba v pracovní smlouvě

Zkušební doba je běžnou součástí pracovních smluv v České republice. Její délka se řídí zákoníkem práce a nesmí přesáhnout 3 měsíce. V případě vedoucích pracovníků může být zkušební doba prodloužena až na 6 měsíců. Během zkušební doby si obě strany, zaměstnanec i zaměstnavatel, ověřují, zda je pro ně pracovní poměr vyhovující.

Zaměstnavatel tak může posoudit, zda zaměstnanec splňuje jeho očekávání a zda se hodí do pracovního kolektivu. Zaměstnanec má zase možnost zjistit, zda mu pracovní náplň a podmínky vyhovují a zda se mu na pracovišti líbí. Výhodou zkušební doby je, že ji lze ukončit z obou stran bez udání důvodu s kratší výpovědní lhůtou, která činí 15 dní.

Zkušební doba musí být sjednána písemně v pracovní smlouvě, jinak je neplatná. Pokud v pracovní smlouvě zkušební doba není sjednána, považuje se pracovní poměr za sjednaný na dobu neurčitou. Je důležité si uvědomit, že zkušební doba se neprodlužuje o dobu, po kterou zaměstnanec nekonal práci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, dovolené nebo jiných překážek v práci.

Ukončení pracovního poměru

Zkušební doba je specifickým obdobím na začátku pracovního poměru, které umožňuje jak zaměstnanci, tak i zaměstnavateli, aby si ověřili, zda pracovní poměr splňuje jejich očekávání. Během zkušební doby je možné pracovní poměr ukončit zjednodušeným způsobem, a to i bez udání důvodu. Pro ukončení pracovního poměru ve zkušební době platí zkrácené pracovněprávní termíny. Zaměstnanec může ve zkušební době ukončit pracovní poměr s patnáctidenní výpovědní lhůtou, která začíná běžet následujícím dnem po doručení výpovědi. Zaměstnavatel může ve zkušební době ukončit pracovní poměr rovněž s patnáctidenní výpovědní lhůtou, která běží ode dne doručení výpovědi, avšak pouze z důvodů uvedených v zákoníku práce. Ukončení pracovního poměru ve zkušební době je jednostranným právním úkonem, a proto je nutné jej učinit písemně a doručit druhé smluvní straně. V opačném případě se má za to, že k ukončení pracovního poměru nedošlo.

Výpovědní doba v zkušební době

Zkušební doba je specifickým obdobím na začátku pracovního poměru, které slouží jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli k ověření, zda je vzájemná spolupráce oboustranně výhodná a zda splňuje očekávání. Během zkušební doby platí mírně odlišná pravidla, a to i v případě výpovědi. Výpovědní doba v zkušební době je oproti standardní výpovědní době výrazně kratší a činí 15 dnů. Tato lhůta začíná běžet dnem následujícím po doručení výpovědi druhé smluvní straně a končí uplynutím posledního dne patnáctidenní lhůty. Je důležité si uvědomit, že výpověď musí být dána písemně a druhá strana ji musí převzít, aby mohla začít běžet výpovědní doba. V opačném případě se má za to, že výpověď nebyla doručena a pracovní poměr nadále trvá. Zkrácená výpovědní doba v zkušební době umožňuje oběma stranám rychle a bez zbytečných průtahů ukončit pracovní poměr, pokud se ukáže, že spolupráce není vyhovující.

Zkušební doba a dovolená

Zkušební doba je něco, s čím se setkal snad každý z nás. Je to období nejistoty, kdy se navzájem oťukáváme s novým zaměstnavatelem. A co dovolená během zkušební doby? Máme na ni nárok? Dobrá zpráva je, že ano! Zákoník práce nám garantuje vznik nároku na dovolenou už od prvního dne pracovního poměru. To znamená, že i když jste ve zkušební době, máte právo na dovolenou. Počet dnů dovolené, na které máte nárok, se odvíjí od délky trvání pracovního poměru a od délky zkušební doby.

Pozor ale na to, že zaměstnavatel má právo vám v prvních třech měsících od nástupu dovolenou odmítnout. Po uplynutí této doby už ale musí vaší žádosti o dovolenou vyhovět, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody. A co když pracovní poměr skončí ještě během zkušební doby? I v tomto případě máte nárok na poměrnou část dovolené. Vypočítá se podle odpracované doby. Zkušební doba je zkrátka specifické období, ale i během ní máte svá práva. Nebojte se zeptat svého nadřízeného nebo mzdové účetní, pokud si nejste jistí, kolik dní dovolené vám náleží.

Zkušební doba a nemoc

Zkušební doba je období, kdy si zaměstnavatel i zaměstnanec vzájemně „nahlížejí pod pokličku“. Zaměstnavatel si ověřuje, zda si zaměstnanec s prací rozumí a zda splňuje jeho očekávání. Zaměstnanec naopak zjišťuje, zda mu pracovní pozice a prostředí vyhovují. Během zkušební doby může každá ze stran ukončit pracovní poměr z jakéhokoli důvodu nebo i bez udání důvodu. Stačí dodržet zákonnou délku výpovědní lhůty, která je v tomto případě 15 dní. Co se ale stane, když zaměstnanec během zkušební doby onemocní?

Nemoc během zkušební doby je nepříjemná situace pro obě strany. Zaměstnanec přichází o mzdu a zaměstnavatel o pracovní sílu. Zákoník práce ale s touto situací počítá. Pokud zaměstnanec onemocní během zkušební doby, tato doba se mu o dobu nemoci prodlužuje. To znamená, že pokud má zaměstnanec zkušební dobu 3 měsíce a onemocní na 14 dní, zkušební doba se mu prodlouží o těchto 14 dní. Během nemoci v době zkušební doby se postupuje standardně. Zaměstnanec musí dodat zaměstnavateli neschopenku od lékaře a zaměstnavatel mu vyplácí náhradu mzdy. Důležité je pamatovat na to, že i během nemoci v době zkušební doby může zaměstnavatel i zaměstnanec dát výpověď.

Opakovaná zkušební doba

Opakovaná zkušební doba je v pracovněprávní praxi často diskutovaným tématem. Obecně platí, že zkušební doba má sloužit k ověření, zda si zaměstnanec a zaměstnavatel vzájemně vyhovují a zda je zaměstnanec schopen plnit pracovní úkoly. Zákoník práce však stanoví jasná pravidla pro sjednání zkušební doby, a to včetně zákazu opakovaného sjednání zkušební doby s týmž zaměstnancem na stejnou práci.

Srovnání zkušební doby

	Česká republika	Slovensko
Maximální délka zkušební doby	3 měsíce	3 měsíce
Možnost prodloužení zkušební doby	Ne	Ano, u vedoucích pozic až na 6 měsíců

Co to znamená v praxi? Pokud zaměstnavatel se zaměstnancem sjedná zkušební dobu a pracovní poměr následně skončí, ať už z jakéhokoli důvodu, nemůže se tento zaměstnavatel se stejným zaměstnancem dohodnout na zkušební době znovu, pokud by s ním uzavíral novou pracovní smlouvu na stejnou pozici.

Zákoník práce umožňuje sjednat zkušební dobu opakovaně pouze ve výjimečných případech, například pokud se jedná o sjednání zkušební doby na jinou práci, než kterou zaměstnanec pro zaměstnavatele dříve vykonával.

V případě, že si nejste jisti, zda je ve vašem konkrétním případě možné sjednat opakovanou zkušební dobu, doporučujeme obrátit se na odborníka na pracovní právo, který vám poskytne relevantní informace a pomůže vám se v dané problematice zorientovat.

Zkušební doba u dohody o provedení práce

Zkušební doba je důležitým institutem pracovního práva, který umožňuje zaměstnavateli i zaměstnanci ověřit si vzájemnou kompatibilitu a vhodnost pro danou práci. U dohody o provedení práce, která patří mezi dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, však zkušební doba sjednána být nemůže. Zákoník práce v § 74 výslovně uvádí, že zkušební doba se sjednává u pracovního poměru. Dohoda o provedení práce ale pracovněprávní vztah nezakládá, a proto se na ni ustanovení o zkušební době nevztahují.

I když se to může zdát nevýhodné, má to své opodstatnění. Dohoda o provedení práce je určena pro krátkodobé a jednorázové práce, u kterých by sjednávání zkušební doby postrádalo smysl. Maximální rozsah práce u této dohody je 300 hodin za kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele. V praxi by tak zkušební doba trvala neúměrně dlouho vzhledem k celkové době trvání dohody.

Absence zkušební doby u dohody o provedení práce však neznamená, že by se na ni nevztahovala jiná ustanovení zákoníku práce. I při sjednání této dohody je nutné dodržovat pravidla týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, odměňování, délky pracovní doby a dalších pracovněprávních aspektů.

Zkušební doba není trestem, ale šancí pro obě strany, aby zjistily, zda jim vzájemná spolupráce vyhovuje.

Radomír Novotný

Zkušební doba u dohody o pracovní činnosti

Zkušební doba u dohody o pracovní činnosti je specifickým institutem pracovního práva. Na rozdíl od klasického pracovního poměru, kde je zkušební doba běžnou praxí, u dohody o pracovní činnosti zákoník práce zkušební dobu výslovně neupravuje. To ovšem neznamená, že by zkušební doba u dohody o pracovní činnosti nebyla možná.

Absence úpravy v zákoníku práce totiž neznamená automatický zákaz. Smluvní strany si sjednat zkušební dobu mohou, a to na základě principu autonomie vůle, který je jedním ze základních principů soukromého práva. Je však nutné, aby sjednání zkušební doby bylo v souladu s dobrými mravy a neobcházelo zákoník práce.

V praxi to znamená, že zkušební doba by měla být přiměřená povaze a složitosti vykonávané práce. Obvykle se sjednává na kratší dobu než u pracovního poměru, a to maximálně na 3 měsíce. Důležité je také zmínit, že zkušební doba musí být sjednána písemně, a to nejpozději v den, kdy dohoda o pracovní činnosti začíná platit. V opačném případě se má za to, že zkušební doba sjednána nebyla.

Tipy pro zaměstnance v zkušební době

Zkušební doba je skvělá příležitost, jak zjistit, jestli vám práce a prostředí sedí. Zároveň je to šance pro zaměstnavatele, aby posoudil vaše schopnosti a zapadnutí do týmu. Během zkušební doby se na vás nevztahují všechny body zákoníku práce, proto je důležité znát svá práva a povinnosti. Pečlivě si prostudujte pracovní smlouvu a ujistěte se, že rozumíte všem bodům, které se týkají zkušební doby – délce trvání, výpovědní lhůtě a důvodům pro případné ukončení pracovního poměru. Nebojte se zeptat na cokoliv, co vám není jasné. V práci se snažte být aktivní, komunikativní a projevovat zájem o náplň práce i o fungování firmy. Dodržujte pracovní dobu, dress code a další firemní pravidla. Buďte otevření zpětné vazbě a snažte se z ní poučit. Pokud narazíte na nějaké problémy, řešte je co nejdříve a konstruktivně se svým nadřízeným. Nezapomínejte, že i během zkušební doby máte právo na spravedlivé zacházení a dodržování pracovních podmínek.

Tipy pro zaměstnavatele v zkušební době

Zkušební doba je důležitým obdobím pro obě strany pracovního poměru. Zaměstnavatel má možnost ověřit si schopnosti a dovednosti nového zaměstnance v praxi, zatímco zaměstnanec má možnost poznat firemní kulturu a pracovní prostředí. Aby zkušební doba splnila svůj účel, je důležité, aby zaměstnavatel dodržoval zákoník práce a zároveň k novému zaměstnanci přistupoval s respektem a vstřícností.

Během zkušební doby by se měl zaměstnavatel zaměřit na důkladné seznámení nového zaměstnance s jeho pracovní náplní, firemní kulturou a pracovním prostředím. Je vhodné stanovit jasné cíle a očekávání a poskytnout zaměstnanci pravidelnou zpětnou vazbu k jeho výkonu. Důležitá je také otevřená komunikace a ochota zodpovídat dotazy. Zaměstnavatel by měl být trpělivý a poskytnout novému zaměstnanci dostatek času na zapracování.

Zákoník práce upravuje délku zkušební doby, která nesmí přesáhnout 3 měsíce, u vedoucích pozic pak 6 měsíců. Zkušební doba začíná běžet dnem nástupu do práce a musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. Během zkušební doby může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec ukončit pracovní poměr z jakéhokoli důvodu nebo i bez udání důvodu, a to s kratší výpovědní lhůtou.