Odtstupné: Co vám garantuje zákoník práce?

Co je to odstupné

Odstupné je jednorázová platba od zaměstnavatele, kterou dostanete při skončení pracovního poměru, pokud na ni máte ze zákona nárok. Nejde o automatickou povinnost, ale o právo zaměstnance v určitých případech stanovených zákoníkem práce. Zákoník práce definuje odstupné v § 76. Mezi nejčastější situace, kdy vám vzniká nárok na odstupné, patří výpověď z důvodu nadbytečnosti, zrušení nebo přemístění zaměstnavatele nebo z důvodu organizačních změn. Dále máte nárok na odstupné, pokud odmítnete pracovat v místě, kam se zaměstnavatel přemístil, nebo pokud vám lékař potvrdí, že ze zdravotních důvodů nemůžete v práci pokračovat. Výše odstupného se odvíjí od délky vašeho pracovního poměru u daného zaměstnavatele. Za každý rok trvání pracovního poměru vám náleží odstupné ve výši jednoho průměrného měsíčního výdělku, minimálně však ve výši trojnásobku vašeho průměrného výdělku. Odstupné se vám krátí pouze v případě, že je vám dána výpověď z důvodu porušení pracovních povinností. Nezapomeňte, že nárok na odstupné vám nevzniká automaticky. Je důležité si o něj písemně požádat u svého zaměstnavatele.

Kdy vzniká nárok

Nárok na odstupné podle zákoníku práce vzniká v několika případech. Zaměstnanec má na odstupné nárok, pokud s ním dá zaměstnavatel výpověď z důvodu nadbytečnosti, reorganizace podniku, stěhování zaměstnavatele nebo z důvodu, pro který nemůže zaměstnanec dále konat práci. To může být například ztráta potřebného oprávnění k výkonu práce. Odstupné náleží i v případě, kdy zaměstnanec ukončí pracovní poměr dohodou z výše uvedených důvodů. Důležité je, aby iniciativa k ukončení pracovního poměru vzešla od zaměstnavatele. Pokud dá výpověď zaměstnanec, nárok na odstupné mu nevzniká, ledaže by se jednalo o výpověď z důvodu jeho zdravotního stavu. Výše odstupného se odvíjí od délky pracovního poměru u daného zaměstnavatele. Zákoník práce stanoví tři stupně odstupného: jeden průměrný měsíční výdělek při trvání pracovního poměru kratším než jeden rok, dva průměrné měsíční výdělky při trvání pracovního poměru v rozmezí jednoho roku až dvou let a tři průměrné měsíční výdělky při trvání pracovního poměru delším než dva roky. Odstupné se neplatí, pokud zaměstnanec dostane nabídku na uzavření nové pracovní smlouvy a odmítne ji. Nová pracovní smlouva musí splňovat určité podmínky, například nesmí být pro zaměstnance zjevně nevýhodná.

Výše odstupného

Výše odstupného se řídí zákoníkem práce a závisí na délce trvání pracovního poměru u daného zaměstnavatele. Pokud pracovní poměr trval kratší dobu než jeden rok, odstupné nenáleží. V případě, že pracovní poměr trval alespoň jeden rok, ale kratší dobu než dva roky, má zaměstnanec nárok na odstupné ve výši jednoho průměrného měsíčního výdělku. Jestliže pracovní poměr trval alespoň dva roky, ale kratší dobu než tři roky, náleží odstupné ve výši dvou průměrných měsíčních výdělků. Za každý další započatý rok trvání pracovního poměru se výše odstupného zvyšuje o jeden průměrný měsíční výdělek, maximálně však do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Průměrný měsíční výdělek se pro účely výpočtu odstupného zjišťuje z předchozích tří kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém dochází k skončení pracovního poměru. Zákoník práce dále stanoví některé výjimky, kdy má zaměstnanec nárok na odstupné i v případě, že pracovní poměr trval kratší dobu než jeden rok. Jedná se například o situace, kdy je pracovní poměr rozvázán z důvodu organizačních změn u zaměstnavatele, z důvodu přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele nebo z důvodu, pro který nemůže zaměstnanec dále konat práci.

Odstupné dle zákoníku práce

Délka trvání pracovního poměru	Výše odstupného (násobek průměrného výdělku)
Kratší než 1 rok	1 měsíc
1 rok a více, kratší než 2 roky	2 měsíce
2 roky a více	3 měsíce

Výpovědní doba a odstupné

Výpovědní doba je časový úsek, po který trvá pracovní poměr i po doručení výpovědi. Slouží k tomu, aby si obě strany mohly najít náhradu – zaměstnanec nové zaměstnání a zaměstnavatel nového pracovníka. Zákoník práce v § 48 stanoví základní délku výpovědní doby na dva měsíce. Tato lhůta běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Odstupné je jednorázové finanční plnění, které dostane zaměstnanec při skončení pracovního poměru v případech stanovených zákoníkem práce. Jeho účelem je zmírnit nepříznivou finanční situaci, ve které se zaměstnanec může ocitnout po ztrátě zaměstnání. Nárok na odstupné vzniká v zákonem stanovených případech, například při hromadném propouštění, zrušení zaměstnavatele, přeložení zaměstnavatele, pokud s ním zaměstnanec nesouhlasí, nebo při organizačních změnách u zaměstnavatele. Výše odstupného se odvíjí od délky trvání pracovního poměru u daného zaměstnavatele. Zákoník práce rozlišuje tři stupně odstupného: jeden průměrný měsíční výdělek při trvání pracovního poměru kratším než 1 rok, dva průměrné měsíční výdělky při trvání pracovního poměru v délce 1 roku až 2 let a tři průměrné měsíční výdělky při trvání pracovního poměru nad 2 roky.

Odstupné při dohodě

Odstupné je jednorázová platba, kterou zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci v případě ukončení pracovního poměru za určitých podmínek stanovených zákoníkem práce. Jeho účelem je částečně kompenzovat ztrátu příjmu a pomoci zaměstnanci v období, než si najde novou práci.

Zákoník práce definuje odstupné v § 76. Nárok na odstupné vzniká v případech, kdy je pracovní poměr ukončen výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodu nadbytečnosti, organizačních změn nebo pro nesplnění předpokladů stanovených pro výkon práce. Zaměstnanec má nárok na odstupné i v případě, že pracovní poměr skončil dohodou z výše uvedených důvodů. Výše odstupného se odvíjí od délky trvání pracovního poměru u daného zaměstnavatele a odpovídá jednomu až třem násobkům průměrného výdělku.

Je důležité si uvědomit, že nárok na odstupné nevzniká automaticky a je nutné o něj písemně požádat. V případě sporu o odstupné je možné obrátit se na soud.

Zdanění a odvody

Odstupné, které dostanete při skončení pracovního poměru podle zákoníku práce, se pro vás jako pro zaměstnance zdaňuje a platí se z něj sociální a zdravotní pojištění. Dobrou zprávou je, že část odstupného může být od daně z příjmů osvobozena. Výše osvobozené části se odvíjí od počtu let odpracovaných u daného zaměstnavatele. Za každý celý rok vám náleží jedna dvanáctina průměrného měsíčního výdělku, maximálně však trojnásobek průměrné mzdy. Tato osvobozená částka se poté odečte od celkové výše odstupného a zbytek podléhá zdanění a odvodům. Je důležité si uvědomit, že odstupné se nezapočítává do vyměřovacího základu pro výpočet podpory v nezaměstnanosti. Pokud tedy po skončení pracovního poměru budete pobírat podporu, odstupné vám ji nijak nesníží. V případě pochybností ohledně zdanění a odvodů z odstupného je vždy vhodné obrátit se na odborníka, například daňového poradce, který vám poskytne přesné informace s ohledem na vaši konkrétní situaci.

Odstupné dle zákoníku práce není odměnou za odvedenou práci, ale spíše jakýmsi polštářem, který má zaměstnanci ulehčit v nelehké situaci ztráty zaměstnání.

Zdeněk Dvořák

Příklady výpočtu

Výpočet odstupného se řídí zákoníkem práce a závisí na délce trvání pracovního poměru. Pokud jste u zaměstnavatele pracovali kratší dobu než jeden rok, odstupné vám nenáleží. V případě, že pracovní poměr trval alespoň jeden rok, ale méně než dva, máte nárok na odstupné ve výši jednoho průměrného měsíčního výdělku. Jestliže jste u zaměstnavatele strávili dva roky a více, náleží vám odstupné ve výši dvou průměrných měsíčních výdělků. Za každý další rok trvání pracovního poměru nad dva roky se odstupné zvyšuje o jeden průměrný měsíční výdělek, maximálně však o trojnásobek průměrného měsíčního výdělku. Pro výpočet odstupného se vychází z průměrného výdělku za posledních 12 kalendářních měsíců před skončením pracovního poměru. Do výpočtu se zahrnují všechny hrubé mzdy, prémie a odměny. Pokud jste během posledních 12 měsíců neodpracovali všechny měsíce, použije se pro výpočet průměrného výdělku redukovaný počet měsíců. Odstupné se zdaňuje a odvádí se z něj sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel je povinen vám odstupné vyplatit nejpozději v den skončení pracovního poměru.

Nejčastější otázky

Mám nárok na odstupné, i když jsem dostal výpověď pro nadbytečnost? Ano, pokud jste dostali výpověď z důvodu nadbytečnosti, máte nárok na odstupné podle zákoníku práce. Výše odstupného se odvíjí od délky vašeho pracovního poměru u daného zaměstnavatele. Musím si odstupné ve výši tří měsíců hrubé mzdy vyplatit i v případě, že mi končí zkušební doba? Ne, pokud vám končí zkušební doba, na odstupné ve výši tří měsíců hrubé mzdy nemáte nárok. Co když mi zaměstnavatel nechce odstupné vyplatit? V takovém případě se můžete obrátit na soud a domáhat se svého práva. Je vhodné si schovat veškerou dokumentaci, která se týká vašeho pracovního poměru a jeho ukončení. Mohu se odstupného vzdát? Ano, ale pouze písemně a až po vzniku nároku na něj, tedy až po skončení pracovního poměru. Kdy je odstupné od daně z příjmů osvobozeno? Odstupné je od daně z příjmů osvobozeno do výše, která odpovídá dvanáctinásobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Je možné se se zaměstnavatelem domluvit na vyšším odstupném, než je dáno zákoníkem práce? Ano, je možné se se zaměstnavatelem domluvit na vyšším odstupném, než je dáno zákoníkem práce. Tato dohoda by měla být součástí písemné dohody o ukončení pracovního poměru.

Užitečné odkazy

Pro hlubší porozumění problematice odstupného v pracovněprávních vztazích doporučujeme nahlédnout do následujících zdrojů: Zákoník práce, konkrétně do paragrafů 49 až 52, kde se dozvíte o podmínkách vzniku nároku na odstupné, jeho výši a dalších aspektech. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR na svých webových stránkách nabízí řadu užitečných informací a dokumentů týkajících se pracovního práva, včetně problematiky odstupného. Informace o odstupném a dalších právech zaměstnanců v případě ukončení pracovního poměru naleznete také na webových stránkách odborových organizací, například Českomoravské konfederace odborových svazů. Pro zodpovězení vašich konkrétních otázek týkajících se odstupného se neváhejte obrátit na bezplatnou právní poradnu, která vám poskytne odborné rady a informace.