Výpovědní lhůta a nechuť pracovat? Co musíte vědět!

Platnost pracovní smlouvy

Zaměstnanec, který dostal nebo dal výpověď, se nachází ve výpovědní lhůtě. Během této doby trvá pracovní poměr i přes to, že se blíží jeho konec. Zaměstnanec je tak stále povinen dodržovat pracovní kázeň a plnit své pracovní úkoly, a to v plném rozsahu, jak je uvedeno v pracovní smlouvě a v souvisejících předpisech. Zaměstnavatel je povinen mu i nadále přidělovat práci a vyplácet mzdu. Pokud zaměstnanec ve výpovědní lhůtě nepracuje, a to bez уважительной причины, jako je například nemoc doložená neschopenkou, dovolená schválená zaměstnavatelem nebo překážka na straně zaměstnavatele, porušuje své pracovní povinnosti. To může mít pro zaměstnance negativní důsledky, například v podobě krácení mzdy, ztráty nároku na odstupné nebo dokonce i okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele pro hrubé porušení pracovních povinností. Zaměstnanec by si měl být vědom svých práv a povinností i během výpovědní lhůty a měl by se chovat zodpovědně, aby nedošlo k ohrožení jeho budoucího uplatnění.

Povinnost zaměstnavatele

Zaměstnavatel musí respektovat, že zaměstnanec ve výpovědní lhůtě má ze zákona stále nárok na mzdu a benefity, jako by pracoval. Zaměstnavatel nemůže nutit zaměstnance k práci během výpovědní lhůty, pokud se nedohodnou jinak. Zaměstnanec má právo na volno pro hledání nového zaměstnání, a to v rozsahu dvou dnů v týdnu, pokud výpovědní lhůta trvá déle než dva měsíce. Zaměstnavatel může toto volno poskytnout i vcelku. Důležité je, že zaměstnavatel nemůže toto volno zaměstnanci odmítnout. Zaměstnavatel by měl s odcházejícím zaměstnancem probrat náležitosti ukončení pracovního poměru, jako je předání práce, vrácení firemního majetku a podepsání zápočtového listu.

Nárok na mzdu

Pokud jste dostali výpověď nebo jste se dohodli s zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru a nastoupili jste do výpovědní lhůty, neznamená to, že na vás zaměstnavatel může zapomenout. Stále platí vzájemná práva a povinnosti. Jednou z nejzásadnějších věcí je právě nárok na mzdu i v případě, že již pro zaměstnavatele fakticky nepracujete.

Během výpovědní lhůty vám náleží mzda ve stejné výši, jako kdybyste standardně pracovali. To se týká i všech příplatků a náhrad, na které máte ze zákona či kolektivní smlouvy nárok. Zaměstnavatel vám nemůže jednostranně snížit mzdu jen proto, že se nacházíte ve výpovědní lhůtě.

Výjimkou jsou situace, kdy vám v průběhu výpovědní lhůty vznikne překážka na straně zaměstnance, například nemoc. V takovém případě vám náleží náhrada mzdy v souladu se zákoníkem práce a případně s kolektivní smlouvou.

Pamatujte, že nárok na mzdu máte i v případě, že vám zaměstnavatel nenabízí žádnou práci. Výpovědní lhůta je z hlediska zákona vaší pracovní dobou a vy máte právo na odpovídající finanční ohodnocení. Pokud vám zaměstnavatel neplatí mzdu v souladu se zákonem, máte právo se své mzdy domáhat, a to i soudní cestou.

Délka výpovědní lhůty

Pokud se zaměstnanec nachází ve výpovědní lhůtě a nepracuje, je důležité znát jeho práva a povinnosti. Délka výpovědní lhůty se řídí zákoníkem práce a je závislá na délce trvání pracovního poměru. V případě, že pracovní poměr trval kratší dobu než jeden rok, činí výpovědní lhůta jeden měsíc. Pokud pracovní poměr trval déle než jeden rok, prodlužuje se výpovědní lhůta o jeden měsíc za každých započatých pět let trvání pracovního poměru, maximálně však o dva měsíce. Během výpovědní lhůty je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu pro hledání nového zaměstnání. Zaměstnanec má během výpovědní lhůty nárok na svou mzdu a ostatní benefity, na které mu vznikl nárok. Pokud zaměstnanec nepracuje z důvodu dovolené nebo překážky v práci, prodlužuje se mu výpovědní lhůta o tyto dny. V případě, že zaměstnanec poruší své povinnosti během výpovědní lhůty, může mu zaměstnavatel dát výpověď z pracovního poměru i bez udání důvodu.

Zkrácení výpovědní doby

V případě, že zaměstnanec ve výpovědní lhůtě nepracuje, se mnozí ptají, zda je možné tuto lhůtu zkrátit. Zákoník práce bohužel neumožňuje jednostranné zkrácení výpovědní doby ze strany zaměstnance ani zaměstnavatele bez vzájemné dohody. I když zaměstnanec nechodí do práce, výpovědní lhůta běží dál dle původních podmínek.

Během výpovědní doby má zaměstnanec i nadále práva i povinnosti. Stále mu náleží mzda a má právo na dovolenou, pokud mu na ni v daném roce vznikl nárok. Zároveň je však povinen dodržovat pracovní kázeň a vykonávat práci dle pokynů nadřízeného.

V praxi se může stát, že se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou na dřívějším ukončení pracovního poměru. V takovém případě je nutné uzavřít dohodu o ukončení pracovního poměru, ve které bude uvedeno datum ukončení a další náležitosti.

Výpovědní lhůta není dovolená, ale čas určený k předání agendy a dořešení pracovních úkolů. Zaměstnanec je povinen i nadále vykonávat svou práci řádně a svědomitě.

Zdeněk Novotný

Pracovní volno

Zaměstnanec, který dal výpověď nebo se s ním zaměstnavatel dohodl na ukončení pracovního poměru, má nárok na pracovní volno v rozsahu 2 dnů v týdnu po dobu běžící výpovědní doby, pokud se s ním zaměstnavatel nedohodl na delším volnu. Toto volno slouží k tomu, aby si zaměstnanec mohl hledat nové zaměstnání a vyřídit si vše potřebné. Zaměstnanec si může volno vybrat dle svých potřeb, avšak měl by o svém záměru informovat zaměstnavatele v dostatečném předstihu, aby nenarušil chod firmy. Pokud zaměstnanec nevyužije celé volno, na které má nárok, nevzniká mu nárok na náhradu mzdy za nevyčerpané dny. Během výpovědní doby je zaměstnanec i nadále povinen dodržovat pracovní kázeň a plnit své pracovní úkoly. V případě, že by zaměstnanec porušil své povinnosti, může mu být dána výpověď z pracovního poměru i bez výpovědní doby. Zaměstnavatel je povinen i nadále poskytovat zaměstnanci veškeré informace a podklady, které souvisejí s jeho prací a jsou nezbytné pro výkon jeho práce.

Hledání nového zaměstnání

Propuštění z práce nebo oznámení o ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnance je vždy stresující situace. Pokud jste se ocitli ve výpovědní lhůtě a váš pracovní poměr ještě neskončil, máte stále určitá práva a povinnosti. Zaměstnanec ve výpovědní lhůtě má právo na placené volno za účelem hledání nového zaměstnání. Zákoník práce stanoví, že zaměstnanec má nárok na jeden den placeného volna v týdnu, pokud výpovědní doba trvá alespoň dva měsíce. V případě delší výpovědní doby má zaměstnanec nárok na dva dny placeného volna v týdnu. Toto volno slouží k návštěvě potenciálních zaměstnavatelů, účastí na pohovorech nebo vyřizování záležitostí souvisejících s hledáním nového zaměstnání. Zaměstnavatel nemůže toto právo zaměstnanci odepřít, ale může po něm požadovat, aby mu sdělil, kdy toto volno využije. I ve výpovědní lhůtě je zaměstnanec povinen řádně docházet do práce a plnit své pracovní úkoly, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem jinak. V případě, že zaměstnanec ve výpovědní lhůtě nepracuje, ačkoliv mu v tom nebrání překážky v práci, porušuje tím své pracovní povinnosti. To může mít za následek ztrátu nároku na mzdu za neodpracovanou dobu a v krajním případě i okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Je důležité si uvědomit, že i když je hledání nového zaměstnání během výpovědní lhůty důležité, nemělo by to být na úkor stávajícího zaměstnání.

Odmítnutí práce

Během výpovědní lhůty běží pracovní poměr dál, a to v plném rozsahu. Zaměstnanec je tak povinen chodit do práce a plnit své pracovní úkoly, a to až do posledního dne trvání pracovního poměru. Zároveň má zaměstnavatel povinnost ho dále platit a umožnit mu čerpat dovolenou. Pokud zaměstnanec během výpovědní lhůty nechodí do práce a neplní své pracovní úkoly, může se jednat o porušení pracovní kázně. Zaměstnavatel pak může přistoupit k sankcím, jako je například napomenutí, snížení platu nebo i okamžité zrušení pracovního poměru. Zaměstnanec má ale i během výpovědní lhůty právo na to, aby si hledal novou práci. Zákoník práce mu dává nárok na placené volno na pohovory. Důležité je pamatovat na to, že výpovědní lhůta je choulostivým obdobím, kdy je potřeba dbát na dodržování práv a povinností jak ze strany zaměstnance, tak i zaměstnavatele. V případě nejasností je vždy vhodné obrátit se na odborníka, například na právníka specializujícího se na pracovní právo.

Absence v práci

Zaměstnanec ve výpovědní lhůtě má stále povinnost chodit do práce, pokud se s zaměstnavatelem nedohodne jinak. To platí i v případě, že už si našel nové zaměstnání. Pokud zaměstnanec v době výpovědní lhůty do práce nechodí bez uvažitelné příčiny, vystavuje se riziku porušení pracovních povinností. To může mít za následek sankce ze strany zaměstnavatele, jako je například krácení dovolené, neposkytnutí odstupného, nebo dokonce i okamžité zrušení pracovního poměru. Zaměstnanec má během výpovědní lhůty nárok na placené volno pro hledání nového zaměstnání. Délka tohoto volna se liší podle délky trvání pracovního poměru. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci toto volno v době, která mu vyhovuje, pokud to není v rozporu s důležitými provozními důvody. Během výpovědní lhůty se na zaměstnance vztahují všechna práva a povinnosti plynoucí z pracovní smlouvy a zákoníku práce. Zaměstnanec má tedy i nadále nárok na mzdu, dovolenou, nemocenskou a další benefity. Zároveň je však i nadále povinen dodržovat pracovní dobu, plnit pracovní úkoly a řídit se pokyny nadřízených.

Nemocenská v průběhu

Pokud jste v pracovní neschopnosti během výpovědní lhůty, kdy již nechodíte do práce, máte i nadále nárok na náhradu mzdy a následně na nemocenskou dávku. Výpovědní lhůta běží i v době nemoci, a to bez ohledu na to, zda jste v pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu.

Nárok / Povinnost	Během standardní práce	Během výpovědní lhůty
Právo na mzdu	Ano	Ano (pokud zaměstnanec pracuje)
Povinnost docházet do práce	Ano	Ano (pokud není dohodnuto jinak)
Nárok na dovolenou	Ano (dle zákoníku práce)	Ano (poměrně k odpracované době)
Možnost hledání nového zaměstnání	Ano, ale s ohledem na pracovní dobu	Ano, bez omezení

Během prvních 14 dnů pracovní neschopnosti máte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Po uplynutí této doby vám vzniká nárok na nemocenskou dávku, kterou vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení. Výše nemocenské dávky se odvíjí od vašeho průměrného výdělku předchozího období.

Je důležité pamatovat na to, že i během pracovní neschopnosti ve výpovědní lhůtě musíte dodržovat všechny své povinnosti, které vám vyplývají z pracovního poměru. Patří sem například povinnost informovat zaměstnavatele o vzniku a ukončení pracovní neschopnosti, dodržovat léčebný režim předepsaný lékařem a umožnit kontrolu dodržování režimu ze strany zaměstnavatele a okresní správy sociálního zabezpečení.

V případě porušení těchto povinností vám může být krácena nebo dokonce odebrána nemocenská dávka. Doporučujeme vám proto, abyste se v případě nejasností obrátili na svého lékaře nebo na okresní správu sociálního zabezpečení a informovali se o svých právech a povinnostech.

Dovolená ve výpovědní lhůtě

Zaměstnanec ve výpovědní lhůtě nemusí v práci trávit veškerý čas. Zákoník práce umožňuje čerpat dovolenou i v tomto období. Zaměstnanec má právo na poměrnou část dovolené za odpracované měsíce v daném kalendářním roce. Pokud má nárok na dovolenou delší, než je zbývající délka výpovědní lhůty, může si zbylou část dovolené vybrat po skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit čerpání dovolené ve výpovědní lhůtě, a to i bez jeho souhlasu. Musí tak ale učinit písemně a alespoň 14 dní předem. Výjimkou jsou případy, kdy si čerpání dovolené vyžádá provozní důvody. Zaměstnanec má i ve výpovědní lhůtě povinnosti vůči zaměstnavateli. Musí dodržovat pracovní dobu a plnit pracovní úkoly. V případě nemoci je povinen dodat lékařské potvrzení. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci ve výpovědní lhůtě dostatek informací o jeho právech a povinnostech. Patří sem informace o odstupném, zápočtovém listu a dalších důležitých aspektech ukončení pracovního poměru.

Ukončení pracovního poměru

Pokud jste dali v práci výpověď nebo ji od zaměstnavatele dostali, čeká vás výpovědní lhůta. Během této doby trvá pracovní poměr i nadále a vztahují se na něj veškerá práva a povinnosti, a to i v případě, že už ve skutečnosti nepracujete. Zaměstnanec ve výpovědní lhůtě má právo na svou mzdu, a to i v případě, že už pro zaměstnavatele nepracuje. Zaměstnavatel nemůže mzdu krátit ani jinak znevýhodňovat zaměstnance, který dal výpověď. Zaměstnanec je i ve výpovědní lhůtě povinen dodržovat pracovní dobu a další povinnosti, které mu vyplývají z pracovní smlouvy a z vnitřních předpisů zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec tyto povinnosti poruší, může mu hrozit i okamžité zrušení pracovního poměru. Zaměstnanec má během výpovědní lhůty právo na dovolenou ve stejném rozsahu jako dosud. Zaměstnavatel a zaměstnanec se můžou dohodnout na tom, že zaměstnanec nevyčerpanou dovolenou vyčerpá během výpovědní lhůty. Pokud se nedohodnou, propadne mu. Zaměstnanec má během výpovědní lhůty nárok na volno na hledání nového zaměstnání v rozsahu 2 dnů v týdnu, pokud výpovědní lhůta trvá alespoň 2 měsíce. Zaměstnanec má právo požádat o uvolnění z práce na kratší pracovní dobu. Zaměstnavatel ale tuto žádost nemusí schválit. Zaměstnanec by si měl během výpovědní lhůty shánět nové zaměstnání a aktivně se účastnit výběrových řízení. Je vhodné informovat potenciální zaměstnavatele o tom, že je ve výpovědní lhůtě.

Odchod před koncem lhůty

Zaměstnanec, který dal výpověď nebo se s ním zaměstnavatel dohodl na ukončení pracovního poměru, je povinen ve stanovené výpovědní lhůtě nadále pracovat. Během této doby má i nadále stejná práva a povinnosti jako před podáním výpovědi. Může se stát, že zaměstnanec z osobních důvodů nechce nebo nemůže ve výpovědní lhůtě dále pracovat. V takovém případě je nutné rozlišovat mezi absencí v práci a předčasným ukončením pracovního poměru. Pokud zaměstnanec ve výpovědní lhůtě nenastoupí do práce bez řádné omluvy, například z důvodu nemoci, jedná se o absenci, která může být důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.

V případě, že se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou na předčasném ukončení pracovního poměru, sepíší o tom dohodu. Tato dohoda musí být v písemné formě a musí obsahovat den, ke kterému pracovní poměr končí. Zaměstnanec by si měl být vědom toho, že předčasné ukončení pracovního poměru může mít vliv na jeho nárok na podporu v nezaměstnanosti. Vždy je vhodné obrátit se na Úřad práce ČR s dotazem na konkrétní situaci.

Soudní ochrana práv

Zaměstnanec, který obdržel výpověď, se může ocitnout v situaci, kdy během výpovědní lhůty z různých důvodů nepracuje. Ať už se jedná o dohodu se zaměstnavatelem, čerpání dovolené nebo neschopnost pracovat, je důležité znát svá práva a povinnosti. Zaměstnanec ve výpovědní lhůtě je stále v pracovním poměru a vztahují se na něj ustanovení zákoníku práce.

V případě, že zaměstnanec nepracuje z důvodu čerpání dovolené nebo překážek v práci na straně zaměstnavatele, náleží mu standardní odměna. Pokud je však důvodem neplnění pracovních povinností neschopnost práce pro nemoc nebo úraz, řídí se nárok na náhradu mzdy nebo nemocenské dávky příslušnými právními předpisy.

V situaci, kdy zaměstnanec nesouhlasí s výpovědí, má právo se bránit soudní cestou. Žalobu na neplatnost výpovědi je nutné podat k soudu do dvou měsíců od skončení pracovního poměru. Soud následně přezkoumá důvody výpovědi a posoudí, zda byla dána zákonná možnost výpovědi a zda byl dodržen zákonný postup. V případě, že soud shledá výpověď jako neplatnou, obnoví se pracovní poměr a zaměstnanci může být přiznán nárok na doplacení mzdy a dalších náhrad.

Je důležité si uvědomit, že každý případ je individuální a je vhodné se v případě nejasností obrátit na odborníka v oblasti pracovního práva, který poskytne relevantní informace a rady s ohledem na konkrétní situaci.