Kamery na pracovišti: Co povoluje zákoník práce?

Základní pravidla GDPR

Umístění kamer na pracovišti je v dnešní době běžnou praxí, ať už z důvodu bezpečnosti, kontroly dodržování pracovních postupů nebo ochrany majetku. Zákoník práce sice přímo neupravuje instalaci kamer, ale je nutné dodržovat obecné principy ochrany osobních údajů dle GDPR. Základním pravidlem je minimalizace a účelovost – kamery smí snímat pouze prostory nezbytné pro daný účel a pouze v nezbytně nutném rozsahu. Zaměstnanci musí být o monitoringu informováni jasným a srozumitelným způsobem, a to ještě před jeho spuštěním. Informace musí obsahovat důvod monitoringu, rozsah, dobu uchovávání záznamů a osoby s přístupem k nim. Důležité je zohlednit i právo zaměstnanců na soukromí. Kamery by proto neměly být umístěny v místech, kde by mohlo docházet k narušování soukromí, jako jsou toalety, šatny, jídelny nebo kuřárny. V případě, že je monitorování zavedeno i v těchto prostorech, musí být jeho nezbytnost řádně zdůvodněna a zdokumentována. Zaměstnavatel by měl zvážit i alternativní řešení, která méně zasahují do soukromí zaměstnanců.

Zákoník práce a monitoring

Zákoník práce upravuje problematiku monitoringu na pracovišti, včetně používání kamer, s důrazem na ochranu osobních údajů zaměstnanců. Zaměstnavatel smí zavést kamerový systém pouze z důležitých důvodů, jako je ochrana majetku, bezpečnost práce nebo kontrola dodržování pracovní doby. Použití kamer musí být přiměřené sledovanému cíli a nesmí zasahovat do soukromí zaměstnanců nad míru nezbytně nutnou.

Před zavedením kamerového systému je zaměstnavatel povinen informovat zaměstnance o rozsahu a účelu monitoringu, umístění kamer a způsobu zpracování osobních údajů. Informace musí být srozumitelná a dostupná všem zaměstnancům. Zaměstnanci mají právo se k zavedení kamer vyjádřit a jejich názor musí být brán v potaz.

Záznamy z kamer je možné uchovávat pouze po nezbytně dlouhou dobu, která je stanovena zákonem nebo interními předpisy. Přístup k záznamům by měl být omezen pouze na oprávněné osoby a musí být zajištěna jejich ochrana před zneužitím. Zaměstnanci mají právo na přístup ke svým osobním údajům, které jsou shromažďovány prostřednictvím kamer.

V případě porušení pravidel pro monitoring na pracovišti se zaměstnanci mohou obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů, který může uložit zaměstnavateli pokutu.

Povolené důvody sledování

Zákoník práce nestanovuje přesné důvody pro umístění kamer na pracovišti, ale udává obecné zásady. Zaměstnavatel může kamery využít pouze v nezbytně nutné míře a za splnění zákonných podmínek. Primárním důvodem je ochrana majetku zaměstnavatele, a to jak před krádeží ze strany třetích osob, tak i ze strany zaměstnanců. Kamery mohou být instalovány také z důvodu kontroly dodržování technologických postupů, zejména v provozech s vysokým rizikem úrazu. Dalším důvodem může být zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, například v místech s nebezpečným provozem. Zaměstnavatel musí vždy zvážit, zda je sledování kamerami přiměřené danému účelu a zda ho nelze dosáhnout jinými, méně invazivními prostředky. Důležité je také informovat zaměstnance o umístění kamer, rozsahu a způsobu monitorování. Informace musí být srozumitelná a dostupná všem zaměstnancům. Zaměstnavatel by měl zvážit i další aspekty, jako je ochrana soukromí zaměstnanců a jejich osobních údajů. Využití kamerových systémů na pracovišti je komplexní problematika, která vyžaduje důkladnou znalost zákonných předpisů a dodržování principů ochrany osobních údajů.

Ochrana majetku firmy

Instalace kamerového systému na pracovišti může být účinným nástrojem pro ochranu majetku firmy. Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) však stanoví jasná pravidla pro monitorování zaměstnanců. Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance o rozsahu a způsobu monitorování, a to s dostatečným předstihem. Informace musí být srozumitelná a dostupná všem zaměstnancům. Monitorování musí být přiměřené sledovanému účelu a nesmí zasahovat do soukromí zaměstnanců nad míru nezbytně nutnou.

Kamery by měly být umístěny na strategických místech, kde je zvýšené riziko krádeže nebo poškození majetku, například u vchodů, skladů nebo v místech, kde se nachází cenné vybavení. Zaměstnavatel by měl zvážit i další bezpečnostní opatření, jako jsou například alarmy, bezpečnostní agentury nebo kontroly přístupu. Důležité je také vést evidenci o instalaci a provozu kamerového systému, včetně záznamů o tom, kdo má k záznamům přístup. V případě sporu se zaměstnancem o oprávněnosti monitorování je na zaměstnavateli, aby prokázal, že dodržel všechny zákonné podmínky.

Kontrola dodržování předpisů

Umístění kamer na pracovišti je v České republice upraveno zákoníkem práce a souvisejícími předpisy, zejména zákonem o ochraně osobních údajů. Zaměstnavatel má právo monitorovat pracoviště z důvodu ochrany majetku, kontroly dodržování pracovní doby nebo bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Musí však dodržovat přísné podmínky. Zaměstnanci musí být o monitorování informováni předem, a to jasným a srozumitelným způsobem. Informace musí obsahovat účel monitorování, rozsah, dobu a osoby, které mají k záznamům přístup. Kamery nesmí zasahovat do soukromí zaměstnanců nad míru nezbytně nutnou k dosažení sledovaného účelu. Je zakázáno umisťovat kamery do míst, kde by to bylo v rozporu s ochranou soukromí, jako jsou toalety, šatny nebo jídelny. Zaměstnavatel musí zvážit, zda lze sledovaný účel dosáhnout jinými, méně invazivními prostředky. Kontrolu dodržování těchto pravidel vykonává Úřad pro ochranu osobních údajů. V případě porušení hrozí zaměstnavateli vysoké pokuty.

Bezpečnost a zdraví zaměstnanců

Umístění kamer na pracovišti je citlivá záležitost, která se dotýká práva zaměstnanců na soukromí a ochranu osobních údajů. Zákoník práce nestanovuje striktní zákaz používání kamer, ale ukládá zaměstnavateli povinnost chránit osobnostní práva zaměstnanců. Zaměstnavatel musí mít pro instalaci kamer na pracovišti legitimní důvod, například ochranu majetku, kontrolu dodržování pracovní doby nebo bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců. Důležité je, aby zaměstnavatel o umístění kamer a účelu jejich použití transparentně informoval zaměstnance a získal jejich souhlas. Informace musí být srozumitelná a dostupná, například formou vnitřního předpisu nebo informační tabule. Zaměstnavatel by měl zvážit i další faktory, jako je umístění kamer, úhel záběru a doba uchovávání záznamů. Kamery by neměly směřovat do prostor, kde by mohlo docházet k narušování soukromí, jako jsou toalety, šatny nebo jídelny. Doba uchovávání záznamů by měla být přiměřená účelu, pro který jsou kamery používány. V případě porušení těchto pravidel se zaměstnanci mohou bránit a domáhat se svých práv, například u Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Záznam zvuku: Pozor na to!

Zvukový záznam z kamerového systému na pracovišti je mnohými vnímán jako kontroverzní téma. Zatímco kamerový záznam bez zvuku je v určitých případech povolen, záznam zvuku s sebou přináší mnohem více právních úskalí. Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) se k problematice záznamu zvuku staví velmi striktně. Zásadně je zakázáno monitorovat zaměstnance na toaletách, v šatnách, sprchách a dalších prostorech, kde je zaručeno jejich soukromí. V ostatních případech je pořizování audiovizuálního záznamu možné pouze za splnění zákonných podmínek. Zaměstnavatel musí mít pro monitorování závažný důvod, jako je ochrana majetku, zdraví a bezpečnosti osob nebo kontrola dodržování pracovní doby. Musí o tomto záměru informovat zaměstnance a získat jejich souhlas, a to nejlépe písemnou formou. Informace o monitorování musí být srozumitelná a obsahovat účel, rozsah a dobu monitorování. Zaměstnanci mají právo na informace o tom, kdo má k záznamům přístup a jak dlouho budou uchovávány. Záznamy z kamer by měly být zabezpečeny proti zneužití a zpřístupněny pouze oprávněným osobám. V případě porušení těchto pravidel se zaměstnavatel vystavuje riziku pokuty a dalším právním postihům.

Informační povinnost zaměstnavatele

Vážení zaměstnanci,

dovolujeme si Vás informovat, že v souladu s Obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR) a zákoníkem práce Vás tímto seznamujeme s informacemi o kamerovém systému na našem pracovišti:

1. Existence a umístění kamer

Na pracovišti je instalován kamerový systém. Kamery se nacházejí na těchto místech: [uveďte konkrétní umístění kamer, např. vstupní hala, chodby, sklady].

2. Účel monitorování

Účelem monitorování kamerovým systémem je zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ochrana majetku společnosti a kontrola dodržování pracovní doby.

3. Zpracování a uchovávání záznamů

Záznamy z kamer jsou zpracovávány automatizovaně a uchovávány po dobu [uveďte dobu uchovávání záznamů, např. 7 dní]. Po uplynutí této doby jsou záznamy automaticky smazány. Přístup k záznamům má pouze [uveďte osoby, které mají přístup k záznamům, např. bezpečnostní pracovník, pověřenec pro ochranu osobních údajů].

4. Práva zaměstnanců

V souvislosti s monitorováním kamerovým systémem máte právo na přístup k záznamům, které se Vás týkají, a právo požadovat jejich opravu nebo výmaz. Svá práva můžete uplatnit u [uveďte kontaktní osobu, např. pověřenec pro ochranu osobních údajů].

Děkujeme za pochopení.

S pozdravem,

[Název společnosti]

Kamery na toaletách a v šatnách?

Umístění kamer na pracovišti, zvláště v citlivých prostorách, jako jsou toalety a šatny, je v České republice velmi striktně regulováno. Zákoník práce a související právní předpisy chrání právo zaměstnanců na soukromí a důstojnost. Instalace kamer v těchto prostorech je tak v naprosté většině případů nepřípustná. Zaměstnavatel by musel prokázat, že existuje závažný důvod pro monitorování, který nelze řešit jinými prostředky. I v takovém případě by musel dodržet přísné podmínky, jako je informování zaměstnanců, anonymizace záznamů a striktní omezení doby uchovávání.

Aspekt	Zákoník práce	GDPR
Zákonný základ pro monitoring	Ochrana majetku zaměstnavatele, bezpečnost a kontrola dodržování pracovní doby. Musí být splněny podmínky § 316 Zákoníku práce.	Zpracování osobních údajů, nutnost legitimního zájmu a splnění podmínek GDPR.
Informování zaměstnanců	Povinná písemná informace o monitoringu, jeho rozsahu a účelu.	Povinná transparentní informace o zpracování osobních údajů.
Záznam zvuku	Obecně nepřípustný, s výjimkou specifických případů (např. bezpečnostní agentury).	Přípustný pouze ve výjimečných případech, pokud je to nezbytné a proporcionální k sledovanému cíli.
Přístup k záznamům	Omezený přístup pouze pro oprávněné osoby.	Omezený přístup pouze pro oprávněné osoby a na základě legitimního důvodu.
Doba uchovávání záznamů	Stanovena zákonem nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele, pouze po nezbytně nutnou dobu.	Pouze po nezbytně nutnou dobu pro splnění účelu zpracování.

V praxi je téměř nemožné splnit všechny zákonné podmínky pro umístění kamer na toalety a do šaten. Zaměstnavatelé by se měli zaměřit na jiné způsoby ochrany majetku či bezpečnosti, jako jsou například skříňky s uzamykatelnými schránkami, kontroly na základě náhodného výběru nebo posílení ostrahy v rizikových časech. Je důležité si uvědomit, že porušení právních předpisů v oblasti monitoringu může mít pro zaměstnavatele vážné následky, včetně pokut a žalob ze strany zaměstnanců.

Sankce za nepovolené sledování

Umístění kamer na pracovišti je v České republice ožehavé téma a je upraveno zákoníkem práce a GDPR. Zaměstnavatel nemůže kamery instalovat jen tak, pro svůj osobní dohled. Musí pro to mít jasný a zákonem podložený důvod, jako je ochrana majetku, bezpečnost práce nebo kontrola dodržování pracovní doby. Zaměstnanec musí být o umístění kamer, jejich dosahu a účelu zpracování osobních údajů jasně a srozumitelně informován. Nestačí jen obecná zmínka v pracovní smlouvě. Zaměstnavatel musí zvážit, zda lze daný cíl dosáhnout i jinými, méně invazivními prostředky. Například místo kamery s rozpoznáváním obličejů zvolit kamerový systém bez této funkce. Za nepovolené sledování hrozí zaměstnavateli vysoké pokuty. Úřad pro ochranu osobních údajů může uložit pokutu až do výše 20 milionů EUR nebo 4 % z celkového ročního obratu. Kromě pokut se zaměstnavatel vystavuje i riziku žalob ze strany zaměstnanců, a to nejen v souvislosti s ochranou osobních údajů, ale i v případě neoprávněného zásahu do jejich soukromí.

Umístění kamerového systému na pracovišti je citlivou otázkou, která se dotýká ochrany soukromí zaměstnanců. Zákoník práce v § 316 odst. 4 stanoví, že zaměstnavatel může kontrolovat zaměstnance pouze v nezbytném rozsahu, a to pouze tehdy, je-li to nezbytné pro ochranu jeho práv a oprávněných zájmů.

Hubert Procházka

Co dělat při porušení práv?

V případě, že máte podezření na neoprávněné sledování kamerovým systémem na pracovišti, je důležité zachovat klid a nepodnikat žádné unáhlené kroky. V první řadě si ověřte, zda je kamerový systém na vašem pracovišti legální. Zaměstnavatel je povinen vás o umístění kamer informovat, a to jak o jejich existenci, tak o účelu jejich používání. Tyto informace by měly být jasně a srozumitelně uvedeny v interní směrnici nebo v informačním dokumentu. Pokud takové informace nemáte k dispozici, obraťte se na svého nadřízeného, personální oddělení nebo odborovou organizaci. V případě, že se domníváte, že kamerový systém je používán v rozporu se zákoníkem práce nebo s ochranou vašeho soukromí, můžete se obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů. Ten může provést kontrolu u vašeho zaměstnavatele a v případě zjištění pochybení mu uložit pokutu. Důležité je mít na paměti, že máte právo na ochranu svého soukromí i na pracovišti.